Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výroba dámské konfekce
Kadlecová, Sylva ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Výroba dámské konfekce“ je zpracována ve formě architektonické a konstrukční studie a projektové dokumentace pro provedení stavby obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený objekt je umístěn v městské části Brno – Židenice při ulici Rokytova. Celá stavba má působit kompaktním dojmem. Objekt je navržen pro módní značku Miu Miu. Z tohoto taky pramení celý koncept projektu. Stavba má být jednoduchá, s prvky minimalismu, výrazná barevnost a kontrast, přesto zachována elegantní forma. Jedná se o výrobní halu, zaměřenou na značkovou dámskou konfekci. Objekt je orientován jihozápadně, zasazen do mírně svažitého terénu. Stavba je třípodlažní. Svým charakterem jde o monolitický železobetonový skelet, doplněn o výplňové zdivo Ytong. Stavba je rozčleněna do několika provozních částí. V přízemní části stavby se nachází výrobní, skladovací a technický provoz. Ve 2. nadzemním podlaží jsou pak navrženy prostory vzduchotechniky a kanceláře se sociálním zařízením. Ve 3. nadzemním podlaží se nachází stravovací provoz, doplněn o sociální a hygienické zázemí a administrativní část.
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
Počátky textilnictví v České republice. Vybrané otázky textilní výroby v závěru doby kamenné na území ČR.
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce hodnotí vývoj textilní výroby v eneolitu na našem území, tedy v období, které u nás poprvé poskytuje ucelenější pramennou základnu pro studium textilnictví. Východisko představují především archeologické nálezy textilních nástrojů (přeslenů, závaží, cívek a šídel), které jsou v jednotlivých archeologických kulturách hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu, chronologického vývoje apod. Doplňuje je přehled fragmentárních textilií a jejich otisků z doby kamenné v ČR. Dalším důležitým zdrojem informací jsou poznatky získané při výzkumech eneolitických nákolních osad na alpských jezerech, které poskytly hojné nálezy archeologických textilií i některých u nás nezachovaných textilních nástrojů či jejich částí z organických materiálů. Zajímavý srovnávací soubor tvoří též výbava mumifikovaného těla tzv. Ötziho, datovaná do období středního eneolitu. Druhá část práce se zabývá experimentálním ověřením některých hypotéz, formulovaných na základě studia archeologického materiálu. Experimenty se soustředily na možnost zpracování stromového lýka jako důležité textilní suroviny doby kamenné a zejména na interpretaci tzv. bombastických přeslenů, resp. širší okruh otázek souvisejících se vztahem spřádané suroviny, použitého přeslenu a vlastností sepředeného vlákna. Klíčová...
Židovská komunita ve Strakonicích
Karlíčková, Hedvika ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
česky Tato bakalářská práce se zaměřuje na osudy a životní podmínky židovského etnika z oblasti města Strakonice. V první části práce je stručně představeno město Strakonice a příchod židovského etnika do českých zemí. Popsána je zde činnost místní židovské obce a způsob obživy židovských obyvatel. Ve městě Strakonice tito obyvatelé vynikali především v odvětví textilního průmyslu a úspěchy slavili i v zahraničí. Ve druhé části práce jsou zaznamenány čtyři příběhy lidí židovského vyznání. Jsou ukázány příběhy pamětníků, kteří období 2. světové války zažili a každý ze čtyř obyvatel Strakonic měl zcela jiný osud. Klíčová slova: Strakonice, židovská komunita, židovská obec, textilní výroba, osudy
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
Rod Bartoňů na zámku Nové Hrady
Novotná, Jana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá velkoprůmyslnickým rytířským rodem Bartoňů z Dobenína, přesněji na zámku Nové Hrady. Téma se soustředí především na chronologický vývoj důležitých členů tohoto rodu a jejich životních osudů od první zmínky až do konce 20. století. Dominantu tvoří zámek Nové Hrady, který je jedinečnou architektonickou perlou nacházející se v České republice. Zámek Nové Hrady je spojen s významnými jmény jako Jan Ludvík a Jan Antonín Harbuval de Chamaré či architekt Josef Jäger a s mnohými dalšími osobnostmi. Nesmím zapomenout ještě na jeden významný rod - rod Čerychů. Nynější majitelé manželé Kučerovi se starají o znovunavrácení jeho prvotního lesku. Byli představitelé rodu Bartoňů z Dobenína něčím jiným, než běžnými lidmi žijícími v oné době? Změnilo je povýšení do rytířského stavu? To vše je v práci uvedeno. Klíčová slova: zámek Nové Hrady, Harbuval de Chamaré, Bartoňové z Dobenína, textilní výroba, historie, rod Čerychů, manželé Kučerovi, Náchod, mecenáši
Rizika řízení průběhu zakázky v podniku
Bartoňková, Lucie ; Gargulák, Tomáš (oponent) ; Milichovský, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou řízení rizik v průběhu zakázky výrobním podnikem, který se zabývá textilní výrobou. V úvodní části jsou představena teoretická východiska. Praktická část práce se zabývá přestavením společnosti, organizační strukturou subjektu, jeho výrobním sortimentem, průběhem objednávky v podniku, politikou BOZP a environmentální politikou. Techniky posuzování rizik jsou pro práci vybrány nástroje – analýza příčin a následků (Ishikawův diagram), analýza možných chyb a jejich důsledků (FMEA) a Paretův diagram. Cílem diplomové práce je analyzovat možná rizika a pro nejvýznamnější rizika zpracovat návrhy na jejich eliminaci.
Výroba dámské konfekce
Kadlecová, Sylva ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Výroba dámské konfekce“ je zpracována ve formě architektonické a konstrukční studie a projektové dokumentace pro provedení stavby obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený objekt je umístěn v městské části Brno – Židenice při ulici Rokytova. Celá stavba má působit kompaktním dojmem. Objekt je navržen pro módní značku Miu Miu. Z tohoto taky pramení celý koncept projektu. Stavba má být jednoduchá, s prvky minimalismu, výrazná barevnost a kontrast, přesto zachována elegantní forma. Jedná se o výrobní halu, zaměřenou na značkovou dámskou konfekci. Objekt je orientován jihozápadně, zasazen do mírně svažitého terénu. Stavba je třípodlažní. Svým charakterem jde o monolitický železobetonový skelet, doplněn o výplňové zdivo Ytong. Stavba je rozčleněna do několika provozních částí. V přízemní části stavby se nachází výrobní, skladovací a technický provoz. Ve 2. nadzemním podlaží jsou pak navrženy prostory vzduchotechniky a kanceláře se sociálním zařízením. Ve 3. nadzemním podlaží se nachází stravovací provoz, doplněn o sociální a hygienické zázemí a administrativní část.
Proměny textilní firmy Fezko ve Strakonicích v 19. století až 21. století
Vlčková, Gabriela ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V bakalářské práci se zabývám jihočeskou textilní firmou Fezko působící ve Strakonicích, která se od svého vzniku na počátku 19. století různě vyvíjela v čase. Proslavila se především jako výrobce a dodavatel fezů, červených pokrývek hlavy, jež nosili hlavně vyznavači islámu. Fez se vyvážel do vzdálených oblastí, zejména do Turecka. Továrna nevyráběla jen fezy, později začala vyrábět i jiné pokrývky hlavy, například barety, také vyráběla pláště, kostýmy a šály. V současné době se zabývá výrobou textilií pro dopravní prostředky. V práci se budu věnovat problematice výroby fezu jako takového, proč právě Strakonice a jejich okolí. Zaměřím se také na sociální stránku zaměstnanců a dělníků, v jakých žili podmínkách, jaké měli mzdy, pracovní dobu, jak továrna ovlivnila jejich život.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.